Dějiny třebovické farnosti (4. díl)

Třebovice a Panna Marie Nanebevzatá

Jako každý církevní objekt, který patří katolické církvi (např. kostel či kaple), má i kostel v Ostravě-Třebovicích své patrocinium. Patrociniem se označuje světec či tajemství víry, kterému je sakrální prostor zasvěcen. Zasvěcení kostela v Třebovicích patří svátku Nanebevzetí Panny Marie. Kostel toto patrocinium nese od svého vystavění v roce 1738 a pravděpodobně byl mariánskému kultu zasvěcen i původní dřevěný kostelík. Hlavní oltář třebovického kostela zdobila od jeho vystavění dřevěná pozdně gotická socha Madony (snad z období kolem roku 1550), která dle ústní tradice pocházela z původního kostela. Tato socha Panny Marie s Ježíškem v náručí byla v letech 1901–1931 nahrazena obrazem Františka Přečka st. znázorňujícím Nanebevzetí Panny Marie. Po vymalování kostela v roce 1931 byla socha přenesena zpět na původní místo a obraz byl přemístěn do kaple. Opravu a výzdobu hlavního oltáře provedl ve zmíněném roce akademický sochař Rudolf Drahoš z Mariánských Hor. Socha Madony je na hlavním oltáři umístěna dodnes a chrání obyvatele nejen Třebovic, ale také celého Slezska a českých zemí.

Jako důkaz živé víry místních věřících v období komunistické totality (1948–1989) představuje zápis v pamětní knize farnosti třebovické (vedena od roku 1968). Ten informuje čtenáře a další generace o oslavě patronky kostela Panny Marie Nanebevzaté dne 19. srpna 1973, při které zazněly zpěvy místního chrámového zpěvu. Slavnostní mši svatou toho dne sloužil P. František Hasilík (1909–1990), čestný kanovník a farář z Mariánských Hor.

Velkou a nevšední slavností po pádu komunistického režimu v Československu se dne 12. května 1991 stala návštěva olomouckého arcibiskupa a moravského metropolity P. Mons. ThDr. Františka Vaňáka (eps. 1989–1991), při které posvětil v průběhu bohoslužby za velké účastni věřících novou sochu Panny Marie na Sládkovičově náměstí (Andrej Sládkovič, 1820–1872; slovenský evangelický kněz a básník). Původní socha byla v roce 1961 zničena a zbyl pouze podstavec s letopočtem 1884, na kterém byla právě v roce 1991 posvěcena socha nová. Panna Marie na třebovickém náměstí se tak stala symbolem svobody a hledání víry v zemi, ve které byla násilně 41 let potlačována religiozita.

Třebovický kostel je nejstarším mariánským kostelem v Ostravě. Avšak retrospektivně byl nejstarším kostelem zasvěcený Panně Marii (od roku 1672, do té doby byl kostel zasvěcen sv. Markovi) dnes neexistující dřevěný objekt v Zábřehu, který byl v letech 1809–1811 nahrazen zděným kostelem (Navštívení Panny Marie). Naopak nejnovějším mariánským chrámem ve městě je kostel v Hrabůvce (Panny Marie, Královny posvátného růžence), který byl postaven v letech 1909–1910. O tři roky později byla ještě vybudována kaplička v Bělském lese ke cti Panny Marie Lurdské, tzv. Starobělské Lurdy. Dalšími církevními objekty v Ostravě zasvěcenými svátku Nanebevzetí Panny Marie jsou kostel v Michálkovicích (vystavěný v letech 1901–1902) a kaple v Petřkovicích (vystavěna v roce 1880) a Výškovicích (vystavěna v roce 1892). Nejbližším mariánským poutním místem je obec Hrabyně (ve Slezsku) s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který získal svou dnešní podobu během přestavby v letech 1885–1886, tj. v době působení vlasteneckého kněze Jana Böhma. Obyvatelé Třebovic tak byli a jsou pod záštitou Ochránkyně Slezska Panny Marie Hrabyňské, jejíž milostivý obraz lze vidět nejen v kostele (originál), ale také můžeme najít ve vesnici obrázek Panny Marie Hrabyňské (věnovaný obětem války) na staré lípě před správní budovou Národního památníku II. světové války (Slezské zemské muzeum) či u silnice, kde se cesta rozchází směrem do Ostravy a k rehabilitačnímu centru.

Z teologického hlediska náleží Marii jako Matce Boží specifická úcta, která je o něco menší než samému Bohu (klanění – cultus latriae), ale o něco vyšší než k ostatním svatým a andělům (uctívání – cultus duliae). Tato speciální úcta k Panně Marii se označuje jako cultus hyperdulie. Za předchůdce svátku Nanebevzetí Panny Marie lze považovat den Matky Boží Marie připadající na 15. srpna, a který je doložen v jednom jeruzalémském lekcionáři z poloviny 5. století. Tento všeobecný mariánský svátek se zanedlouho změnil v slavnost Mariina zrození (natale) a v polovině 7. století je svátek Natale sanctae Mariae doložen také v Římě. Zvláštní význam tento svátek získal za pontifikátu Pia XII. (1939–1958), kdy bylo dne 1. listopadu 1950 vyhlášeno Dogma o nanebevzetí Panny Marie, tzn. přijetí článku víry, že Panna Marie byla přijata do nebe. V letech 1950–1951 došlo k vytvoření nových textů v misálech a breviářích a v předvečer svátku se dle římského kalendáře může sloužit také vigilie.

Pavel Březinský