Historie

historie

Vážení návštěvníci stránek, níže se můžete seznámit se stručnou historií naší farnosti. Zajímají-li vás historie více, můžete si přečíst nebo stáhnout tento SOUBOR.

V jednotlivých článcích od historika Pavla Březinského se můžete dozvědět podrobnější zajímavosti z historie naší farnosti:
DĚJINY TŘEBOVICKÉ FARNOSTI (1. DÍL)
DĚJINY TŘEBOVICKÉ FARNOSTI (2. DÍL)
DĚJINY TŘEBOVICKÉ FARNOSTI (3. DÍL)
DĚJINY TŘEBOVICKÉ FARNOSTI (4. DÍL)
DĚJINY TŘEBOVICKÉ FARNOSTI (5. DÍL)
DĚJINY TŘEBOVICKÉ FARNOSTI (6. DÍL)

Stručná historie

Můžeme s určitostí tvrdit, že tak důležité středisko, jako byly Třebovice ve 14. století, kdy byly hlavním sídlem pánů z Kravař, měly již tehdy svůj kostel a snad i duchovní správu. Písemné důkazy z těchto dob však nejsou dochovány. Podle dostupných pramenů měly Třebovice, které byly založeny v roce 1377, samostatnou duchovní správu až do konce 16. století. V roce 1450 je v kronice Třebovic připomínán farář Petr Gloria. První zmínka přímo o kostele je z roku 1553, kdy zemřel tehdejší majitel Třebovic Jindřich Bzenec, pán na Třebovicích. Roku 1600 převzal panství Jan Starší Vlček, který byl luteránem. Další zpráva je až z roku 1650, kdy si porubský farář stěžuje konzistoři, že „panství třebovické povinných desátků nedává“. Z toho vyplývá, že Třebovice v té době neměly samostatnou duchovní správu, o kterou přišly zřejmě z toho důvodu, že je převzali chudší páni.

Roku 1713 získal Třebovice sňatkem Jiří Rudolf Wiplar z Ušic. Není známo, že by původní dřevěný kostelík zasáhla nějaká živelná pohroma, ani jeho stav nebyl zřejmě tak špatný, aby bylo třeba přikročit ke stavbě nového kostela. Že se se stavbou skutečně začalo, vysvětlují někteří velkou úmrtní pohromou z r. 1737, kdy zemřelo najednou mnoho farníků porubských a mezi nimi i lidé z Třebovic. Tolik úmrtí nepamatovali od dob třicetileté války. Snad tedy z vděčnosti nad koncem této tragédie bylo započato se stavbou kostela. Roku 1738 nechal Jiří Rudolf Wiplar z Ušic na místě dřívějšího dřevěného kostelíka postavit nový zděný kostel.

Rok 1881

Rok 1881

Snaha o obnovení samostatné duchovní správy spadá až do roku 1857, kdy byla poslána žádost olomoucké konzistoři. Konzistoř však žádost tehdy ještě zamítla. Druhý, už úspěšný pokus, začal v roce 1901, kdy byla na základě usnesení výborové schůze obecního zastupitelstva obce Třebovské podána žádost o zřízení samostatné duchovní správy knížecí arcibiskupské konzistoři. Dne 15. července 1903 bylo přislíbeno žádosti vyhovět. Již v roce 1902 byla stavitelem mistrem Urbišem z Mokrých Lazec postavena nová fara.

Dne 15. prosince 1903 schválilo toto rozhodnutí vysoké c. k. ministerstvo kultu a vyučování.Rozhodnutí pak 15. ledna 1904 sdělila c. k. zemská vláda slezská v Opavě. Dále pak bylo rozhodnutí potvrzeno všemi nutnými institucemi. Dne 10. července došlo k potvrzení jménem Nejdůstojnějšího knížecího arcibiskupského Ordinariátu. Dne 30. srpna 1905 bylo rozhodnutí schváleno knížecí arcibiskupskou konzistoří a 18. 11. 1905 c. k. zemskou vládou slezskou v Opavě. Nakonec 14. září 1905 vše potvrdil slavný výbor zemský: „…kostel Nanebevzetí nejblahoslavenější Panny Marie… prohlašuje se za farní kostel nově zřízené fary Třebovské“.

Prvním farářem se stal P. Jan Kotrš, rodák z Jaktaře u Opavy. Působil zde až do roku 1920. Důležitým počinem v této době bylo rozšíření hřbitova kolem kostela, protože obec se v té době značně rozrostla. Druhým Třebovickým farářem se stal 10. října 1920 P. Alois Sroslík. Za jeho působení byly opraveny dnes již neexistující boční oltáře v lodi kostela, opraven hlavní oltář a kostel vymalován dle návrhu akademického malíře Josefa Kleinerta z Vídně. Po odchodu P. Sroslíka byl administrátorem farnosti ustanoven excurendo P. Josef Tajchman, kaplan v Plesné. Tento stav trval do roku 1933, kdy na třebovickou faru 3. května nastoupil P. Josef Hachla. Po P. Hachlovi se stal na několik měsíců administrátorem farnosti opět plesenský kaplan P. Tajchman. V roce 1937, přesně 6. června, byl na třebovickou faru dosazen jako nový farář třebovický P. František Hadamčík. Po záboru Sudet fašističtí okupanti tohoto třebovského faráře uvěznili. Pastýř tak musel nedobrovolně opustit své stádo. O to se pak delší dobu starali administrátoři P. Smolka a P. Navrátil. Až v roce 1940 nastoupil na místo faráře P. Bohumil Kittrich. Přesně v den pohřbu bývalého třebovického faráře P. Hachly, byl instalován jako nový farář ve Třebovicích P. Alois Gillig. Stalo se tak 1. října 1949. Když v roce 1969 odešel P. Gillig do Poruby, nastoupil na jeho místo salesián P. Metoděj Hasilík. Za jeho působení došlo k velké rekonstrukci farní budovy (v roce 1973). Budova byla přestavěna, zvětšena a zařízena novým vybavením. Dále byly pořízeny nové varhany, nové lavice v lodi kostela a nová zpovědnice. Střecha kostela byla pokryta měděným plechem. Dále byly zrestaurovány sochy na hlavním oltáři, pořízena byla také nová křížová cesta a socha Panny Marie, umístěná dnes ve výklenku nad vchodem do kostela. Dne 28. října 1991 zemřel P. Metoděj Hasilík. Podlehl krátké a těžké nemoci. Nástupcem P. Hasilíka se stal salesián P. Václav Altrichter. Na jaře 1997 proběhla velká stavební akce, při které došlo k rekonstrukci presbytáře. Konkrétně byla položena nová mramorová dlažba, zbudován nový mramorový obětní stůl, ambón, křtitelnice, oltářní stupně a některé další doplňky. Na jaře roku 2000 byly pořízeny tři nové zvony. P. Václav Altrichter byl farářem v této farnosti do září roku 2000. Poté k nám přišel p. Ladislav Kozubík. Za jeho působení se v naší farnosti udělalo mnoho dobrého. Dne 13. října 2001 byl generálním vikářem MSGRE. Františkem Kufou posvěcen nový zvon – sv. Václav. Také začaly práce na kostele – ten dostal novou fasádu a zbrusu novou věž. P. Ladislav byl v září 2007 převelen do Zlínské farnosti. P. Ladislava vystřídal P. Jan Mazur, který působil ve farnosti do června 2013.

V dnešní době je duchovním správcem P. Lukáš Engelmann.

 

Napsat komentář